Eva
Murphy ve své knize píše, že jazyk (a i psaný text, jako zaznamenaná forma jazyka) je často nahrazován poezií, hudbou, nebo tancem, tam kde próza jako myšlenkově souvislý text nedovede popsat zkušenost, kterou daný subjekt prožívá.
Jako Bůh stvořil Adama,
Já z hlíny uplácám si Evu.
Evu s krásnýma očima,
Evu, prostě k světu.
Já stvořím si družku
i s tou trochou studu.
A třeba, když nic jiného
Aspoň zabijeme nudu.
Stvořím si ženu nejde-li to jinak.
Sám pro sebe a nikoho jiného.
Jako Bůh stvořil Adama,
Já z hlíny uplácám si Evu.
Evu s krásnýma očima,
Evu, prostě k světu.
Já stvořím si družku
i s tou trochou studu.
A třeba, když nic jiného
Aspoň zabijeme nudu.
Stvořím si ženu nejde-li to jinak.
Sám pro sebe a nikoho jiného.
posted by BrokenAngel at 11:24 odp.
3 Comments:
viz. (zkus tu tečku)
Berte ten můj post jako odlehčení .) Nejsem prase.. a kdo říká, že to nedělá, ten to dělá dodnes! A s autorem jsem se o tom bavili :D
Ano, i to svědčí o mnohostranosti poezie. Každý vidí, co chce.
Okomentovat
<< Home