Jací nejsme (článek s chybou)

„Chovej se slušně,“ řekla babička svému dvacetiletému vnukovi. Copak to jde? Chovej se slušně! Nebuď tak zachmuřenej! Nesmíš se tak lehko dát! Nesmíš bejt takovej dobrák! Asi si řeknete, co mají tyto věty společného? Na první pohled asi nic, ale na druhý či třetí a po chvilkové úvaze, či zamyšlení nad jejich významem, zjistíte, že jsou to věty, kterými se z nás někdo snaží udělat něco, co nejsme. Když vám někdo řekne, aby jste se chovali slušně, chce z vás udělat slušně vystupujícího člověka a zároveň předpokládá, že vy takový od přírody nejste. A stejné je to i se zbytkem těchto rozkazů. Většina takových rozkazů je patrně myšlena pro naše dobro, ale když se odprostíte právě od této první myšlenky, že je to pro naše dobro, pak vám vyjde, že to žádnou dobrotu stejně neudělá. Pro lepší pochopení opět uvedu modelovou situaci a v hlavní roli opět uvidíte oblíbeného PP.

PP si vyjde se svým kamarádem na nějakou jejich oblíbenou diskotéku. PP se jde jen podívat za svými známými, pokecat a vůbec podívat se jak to tam teď vypadá. Kamarád PP je ale vyložený lovec, v tom smyslu, že jeho oku neunikne žádná kořist. Navíc tento kamarád není úplně čestný člověk. Dalo by se říct, že je maličko bezpáteřní a také oportunista a udělá cokoliv aby dosáhl svého cíle. PP je jeho přesný opak. Vždy drží své slovo a nikdy by neudělal něco, z čeho by mohl mít prospěch, ale poškodilo by to někoho dalšího. Navíc je PP značně nekonfliktní, takže i když je napaden spíše ustoupí, než by se pustil do otevřeného konfliktu. Jak se oba dva poflakují po známém podniku kamarád PP náhle zpozoruje kořist a poprosí PP aby mu kryl záda. PP jde ochotně s ním. KPP ( kamarád Průměrného Pepy) se snaží onu dívku zaujmout a docela se mu to i daří. Ve třech vyráží na parket a baví se. Pak jdou zase na chvíli k baru a takhle to několikrát opakují. KPP i PP i KKPP ( Kořist Kamaráda Průměrného Pepy) se dobře baví a jak se tak večer blíží k ránu, z temného koutu diskotéky se jako duch vynoří bývalý žárlivý přítel KKPP. Na nic se neptá, chytne KPP za rameno a značně opilý ho uhodí do tváře. KPP zavrávorá a upadne. PP zcela reflexivně zdvihne pravici a vypálí na žárlivého bývalého přítele ( dále jen ŽBP) několik rychlých ran, čímž ho pošle k zemi. ŽBP se zvedne až na několik chvil, když už jsou naši hrdinové dávno v trapu. KPP poděkuje PP. PP hrdý na to, že svalnatého ŽBP tak rychle zdolal se začne trochu vytahovat a dokonce si i přikrášlí pár starých historek a vypráví dál. Nakonec sám sebe vylíčí v takovém světle, že i kdejaký akční hrdina by mu záviděl. Tento nový obraz PP se velice líbí také KKPP, která mu začne věnovat mnohem více pozornosti a KPP, který se celý večer snažil jí už moc nezajímá. PP v plášti hrdiny pak odchází z diskotéky s KKPP.

KKPP tedy odešla s někým, kdo ze sebe dělá někoho, kdo vlastně není, stejně jako když se chováte jinak. jako když vám někdo řekne jak se máte chovat. Jaké to asi bude mít následky až KKPP zjistí jaký PP vlastně je? Doufám, že jsem dokázal, i když poněkud krkolomně, vystihnout svou myšlenku. Prostě a jednoduše si myslím, že nemá cenu chovat se jinak, než doopravdy jste. Například, když vám někdo řekne, aby jste se chovali slušně a vy se tak chováte, vznikne tak mnoho nedorozumění a milných dojmů. Lidé, kteří vás totiž neznají si budu myslet, že je to vaše přirozenost, ale když vás poznají ( například po měsíci, nebo po dvou), tak zjistí, že takový opravdu nejste. Jaký má tedy smysl dělat ze sebe na večírku slušného, případně neslušného člověka. Jaký má smysl dělat ze sebe uštěpačného člověka, když jste člověk v jádru člověk, který klidně spolkne svojí rýpavou poznámku, když jste člověk nekonfliktní. Co když vás lidé, kterým jste se líbili pro svou dobrotu, prokouknou a vaše opravdové já se jim nebude líbit. Vy jste si je oblíbili, oni o vás začínají pochybovat.

Tento článek jsem nakonec publikoval i se zjevnou chybou v argumentaci a logice. Musím říct, že moje argumentace je založena spíš na osobních pocitech a morálce, kterou se já řídím. Proto je docela možné, že dělat ze sebe někoho, kdo tak úplně nejste není tak špatné. Možná je to dokonce dobrý krok z počátečnímu seznámení. I když nedokážu zdůvodnit své stanovisko tak jak bych chtěl ( ne že by to nešlo, ale není to v mých schopnostech) doufám, že se aspoň trochu dotýkám citlivé otázky, která vás snad osloví a budete o ní uvažovat.