středa, dubna 22, 2009

Problémy

Ještě poslední článek před avizovanou přestávkou.

Jak napovídá nadpis, tento článek se bude zabývat problematikou řešení problému. Asi po světě nechodí nikdo, kdo by mohl říct, že by se nikdy nesetkal s nějakými problémy, či potížemi. Otázka ale zní, jak jednotliví lidí své problémy zvládají, jak zvládají ono vypětí a stres, kterému jsou vystaveni, kdy musí řešit problémy?

Dnes nebudu hledat poučení v psychologických, sociologických, nebo filozofických publikacích, jako tomu bylo u minulých článků, ale pokusím se na otázku odpovědět z vlastního pohledu, který vám zřejmě přijde značně zbabělý a možná i trochu nesmyslný. Myslím, že vše bude nejlepší ukázat na modelové situaci a k tomu využiji našeho dobře známého PP ( Průměrný Pepa). Řekněme, že PP je poměrně inteligentní člověk, který se ale po dobu svého života nesetkal s mnoha životními překážkami a cestu měl už více méně vyšlapanou a připravenou. PP najednou ze své cesty z nějakého důvodu odbočí a vydá se na výpravu mino svou udržovanou cestičku do husté neprostupné džungle. Místo své předem naplánované kariéry úspěšného studenta se vrhne do víru trhu práce. Navíc se přidají i menší finanční trable a aby toho nebylo málo, tak se PP dotkne ještě něco osobního, řekněme problémy v rodině, které on stejně nemůže řešit. Jeho život naplánovaný v růžové barvě se zvrhne v ošklivou patlaninu převážně tmavých barev a on se snaží najít řešení. Nejprve se snaží jít systematicky od problému k problému. Samozřejmě se nejprve pokusí vyřešit ty menší a jednodušší. Řekne si že nejlepším lékem na finanční krizi bude práce. Najde si tedy práci a jeho potíže s penězi jsou aspoň na čas vyřešeny. Jenomže žádná práce není jednoduchá a ta za dobré peníze už vůbec ne. Nastoupí ještě potíže v práci, která není úplně to, co by si představoval. Vyřešil tedy jeden problém, ale vzápětí mu vznikl další. Ten, protože je nejmladší, odloží na později a začne řešit osobní trable, které ho potkaly. Jak už bylo řečeno, na řešení osobních věci ale nemá páky a tak se u tohoto problému jaksi zasekne a stále o něm přemýšlí, i když bezúspěšně a spíše ho to ještě víc deprimuje. V tomto duševním stavu se pak objeví nějaká prkotina, které by ani jindy nevěnoval takovou pozornost, například se mu rozbije mobil, který ale potřebuje k práci. Musí ho dát opravit, nebo si pořídí nový. To jej opět uvrhne do finančních problémů. Už to vidíte? Všechny problémy jsou opět na svém místě a vesele se na PP smějí. Po vší té snaze, kterou PP vyvinul, aby se pokusil řešit všechny své problémy je doslova „ na prášky“ z toho, že by měl něco takového opakovat a znovu a znovu se bořit stejným způsobem do problémů. Napadne ho, že řešit problémy od těch nejmenších byla asi chyba. Zamyslí se a začne hledat nějaký další systém. Napadne ho, že nejlepší řešení, které může být, by bylo takové, které by vyřešilo všechny jeho problémy najednou. Někteří už asi tušíte, kam tím mířím. Začne tedy uvažovat o sebevraždě. Zdánlivě jediném způsobu, jak vyřešit vše naráz. Pak, když se ale zamyslí a dojde mu, že cesta to sice je, ale co všichni ti lidé kolem PP, kterým by to třeba přišlo líto, nebo by z toho měli nějaké potíže? Napadne ho, že by se tedy mohl zbavit některých svých potíží, třeba jako těch osobních hned a u ostatních předejít jejich vzniku. Napadne ho, že by nebylo špatné nepůsobit svým blízkým a přátelům bolest dobrovolným odchodem ze světa, ale stačilo by prostě zpřetrhat pouta a odjet někam hodně daleko. Někdo si asi řekne, že útěk nic neřeší, ale vystavování se stresu z neřešitelného problému taky ne. Rozhodne se, že by měl asi někam odjet. Řekne si ale, že tím řeší zase jen jeden svůj problém a hned vyřeší i další. Přece jen jsou ještě místa na zemi, kde se dá žít i bez peněz, nebo jenom s minimem peněžního obnosu. Jednou například slyšel v televizi, že v severní Kanadě, kde je nízká hustota osídlení, vláda rozděluje zadarmo pozemky jen za příslib, že tam dotyčný bude nějakou dobu žít. Někteří lidé tam prý žijí skoro jako za dob zlaté horečky. Sami, bez peněz a odkázaní jen sami na sebe. To se zdá PP jako optimální řešení, protože řeší všechny jeho problémy, peníze, mobil ani jiný majetek nebude potřebovat, postaví si chatrč a život se bude tím, co si posbírá a uloví. Všechno prodá, nakoupí si vybavení a letenku do kanady. Po příletu a vyřízení všech formalit spálí všechny zbylé peníze a doklady kromě toho na držení půdy a pěšky se vydá do svého nového domova. Postaví srub, vykope studnu, uloví zvěř, vždy vyčerpáním padne na postel pokrytou losí kůží, vždy sám, daleko od civilizace a od lidí, kteří ho třeba měli rádi, ale má jen problémy, které si vyřeší sám ( jídlo, pití, teplo).

PS: Nechte ho být.
PS 2 : Částečná předloha je ve filmu Into the wild.

3 Comments:

Blogger Hervy said...

Musíme si promluvit :) Vážně musíme. A chyběl bys tu. Moc. Možná si to neuvědomuješ, nebo to nedáváme tak najevo, ale ty jsi velký člověk a útěk pryč.. zůstal by ti pak jeden problém, pokud se to tak dá nazvat. Jeden, ale zato velký. A sám jsi to napsal. Ani nevíš, jak mi na tobě záleží a to co se teď stalo, jak to pro mě bylo těžký, když jsem si vzpomněl na tebe. Proto bych si chtěl třeba někdy pokecat.

Jak jsem řekl.. chyběl bys tu

10:27 odp.  
Blogger BrokenAngel said...

Já přeci nikam nejedu. Celá tato situace je smyšlená a čistě náhodná, takový smolař, který by měl takovéto trable a odjel by někam pryč kvůli tomu, že se mu rozbil mobil, což bylo poslední kapkou, snad ani nemůže existovat. PP by ale byl určitě rád, že ho přirovnáváš k tam skvělému člověku jako jsem já.

THX za komentář, snad to dokazuje, že to tady ještě úplně nevymřelo.

11:58 odp.  
Blogger grandy said...

V tomto článku se nachází mnoho myšlenek. Mnoho lidí mělo takové trable, aby uvažovali nad koncem života, ať už kvůli práci, penězům, lásce, ...
Život by se sice neměl skládat jen z problémů, ale sami víme, že nic není jednoduché. Člověk musí bojovat za přežití stejně jako všechny živočišné druhy, i když dinosauři nepřežili.
I když člověk odjede, stejně musí řešit jiné problém a hlavně, že nemá lidi kolem sebe, kteří s ním prožili část života. Odpoutat se od blízkých lidí je těžké a stýskání se nikdo neubrání...

9:55 dop.  

Okomentovat

<< Home