Zase Já

Je to tak zase jednou píšu jeden z dalších článků na "můj web" a napadá mě, proč vlastně lidi čtou věci co napíšu?? U něktérých jedinců znám jejich názor na věc, ale vás ostatní, kdo snad máte zalíbení v mé tvorbě, aby jste napsali (buď do komentářu přímo sem nebo na moje ICQ či mail) co si o tomhle všem vlastně myslíte. To byla prosba na začátek a teď k věci.
Abych řekl pravdu poslední dobou má obrovské nutkání něco napsat, ale nevím co. Zkrátka chybí mi inspirace. Možná je to tím, že jsem se uvrhl do každodenního stereotypu. Říká se, že každý umělec potřebuje svojí můzu. Někdo chápe můzu, jako duchovní záležitost, někdo jí bere jako imaginární bytost, která mu pomáha tvořit a napovídá, kam by se měla tvorba ubírat. Někteří mají zase svojí můzu přímo vedle sebe. Je to člověk jim blízký, o kterého se mohou opřít, kamarád nebo i něco víc.
Já osobně beru může jako cokoliv inspirujícího.Může to být pouhá myšlenka, několiv slov, verš, nebo i někdo či něco zcela hmatatelné, nebo jenom pouhá vzpomínka. Jak jsem řekl můzu může mít různé podoby, ale samotná můza je jen částí uspěchu. To co opravdu tvří je naše duše, mysl, srdce. Ať už onu tvořivou sílu nazveme jak chceme je to cosi, co údajně nezaniká s naším tělem, něco věčného.
Jestli se vám zdá tento článek poněkud prázdný, je to asi tím, že moje můza zmizela někde v husté mlze a tmě v mojí hlavě.

P.S Na chyby jste si doufám zvykli takže se nemusím opakovat.