Nepřekonatelný Karel zase píše
Ano, ano vidíte dobře. Opět další nepřekonatelně nepřekonatelný (nepřekonatelný je hezké slovo že??) příspěvek od vašeho oblíbeného nepřekonatelného přispivatele (tady vydíte, že používání některých slov ve větě dvakrát a více nemusí být vždy stylistickou chybou, jako třeba ve větě:"Tady zemřete jako šakali, vy prašiví šakali.").
Dnes bych se rád věnoval problematice večírků, neboli problematice party (čti "párty") , jak se řekne věčírek cizím slovem ( tato věta je moc hezkým prostředkem ke zesměšnění dnešní jazykové kultury a navíc vnutí čtenáři dojem, že autor je vzdělaný a má touhu čtenáři sdělit vše co ví). Já osobně jsem zastáncem předevší malých oslav určených jen pro několik nejbližších známých a kamarády (myslím tím ty pravé). JE to zejména z toho důvodu, že sám nemám moc rád, když je na oslavě mnoho neznámých lidí a člověk pak musí stále chodit a třást někomu rukou (ploutví, či jinou končetinou), jak je tomu zvykem při představování. Asi je to dáno mojí mírně introvertní povahou (nejsem asi čistý introvert, protože ve společnosti známých jsme spíše bavič. V tom smyslu, že se mi lidé smějí) .
Nicméně asi budu nucen přehodnotit svůj postoj k tzv. multi-guest večírkům (veřírkům s mnoha pozvanými). Důvod je jednoduchý. Včera a vlastně i dnes (tj. 27.-28. dubna) jsem se zůčastnil jedné vydařené narozeninové párty ( cizí slova pronikají do češtiny velice rychle, a tak je některá možno psát i počeštěle) měho spolužáka a myslím že i poměrně dobrého kamaráda, jehož jméno nebudu zmiňovat (myslím, že ti co znají mě i onoho dotyčného si dají 2 a 2 dohromady a vyjde jim Hervy........ Tedy, teď musím říct, že jsem zmátl i sám sebe). Oslava byla moc fajn. Sice jsem zapoměl na jednoho z oslavenců (byli 3), ale to se někdy stává, hlavně na oslavach takového rozsahu.
Záverem bych tedy chtěl říci, že večírky tohoto stylu nemusí být vždy strátou času. Je ale třeba, aby se hostitel věnoval svým hostům rovnoměrně. Myslím, že každý si udělá nějaký plán postupu při pořádání takovéto akce. Tudiš se této problematice nebudu dále věnovat.
Děkuji, že jste si přečetli můj další krátký nepřekonatelný článek a přeji všem málo popálenin, otrav alkoholem, neplánovaných početí, lesních požárů, ohořelých spacáků či jiného majetku a hlavně hezké zážitky z Čarodejnic (btw. to je keltský svátek takže si vzpomeňte i na naše hrdé předky).
P.S : Nechť vás síla prováží moji milovaní.
P.S 2 :......... překlepů a chyb (ani tech hrubých) si nevšímejte
Dnes bych se rád věnoval problematice večírků, neboli problematice party (čti "párty") , jak se řekne věčírek cizím slovem ( tato věta je moc hezkým prostředkem ke zesměšnění dnešní jazykové kultury a navíc vnutí čtenáři dojem, že autor je vzdělaný a má touhu čtenáři sdělit vše co ví). Já osobně jsem zastáncem předevší malých oslav určených jen pro několik nejbližších známých a kamarády (myslím tím ty pravé). JE to zejména z toho důvodu, že sám nemám moc rád, když je na oslavě mnoho neznámých lidí a člověk pak musí stále chodit a třást někomu rukou (ploutví, či jinou končetinou), jak je tomu zvykem při představování. Asi je to dáno mojí mírně introvertní povahou (nejsem asi čistý introvert, protože ve společnosti známých jsme spíše bavič. V tom smyslu, že se mi lidé smějí) .
Nicméně asi budu nucen přehodnotit svůj postoj k tzv. multi-guest večírkům (veřírkům s mnoha pozvanými). Důvod je jednoduchý. Včera a vlastně i dnes (tj. 27.-28. dubna) jsem se zůčastnil jedné vydařené narozeninové párty ( cizí slova pronikají do češtiny velice rychle, a tak je některá možno psát i počeštěle) měho spolužáka a myslím že i poměrně dobrého kamaráda, jehož jméno nebudu zmiňovat (myslím, že ti co znají mě i onoho dotyčného si dají 2 a 2 dohromady a vyjde jim Hervy........ Tedy, teď musím říct, že jsem zmátl i sám sebe). Oslava byla moc fajn. Sice jsem zapoměl na jednoho z oslavenců (byli 3), ale to se někdy stává, hlavně na oslavach takového rozsahu.
Záverem bych tedy chtěl říci, že večírky tohoto stylu nemusí být vždy strátou času. Je ale třeba, aby se hostitel věnoval svým hostům rovnoměrně. Myslím, že každý si udělá nějaký plán postupu při pořádání takovéto akce. Tudiš se této problematice nebudu dále věnovat.
Děkuji, že jste si přečetli můj další krátký nepřekonatelný článek a přeji všem málo popálenin, otrav alkoholem, neplánovaných početí, lesních požárů, ohořelých spacáků či jiného majetku a hlavně hezké zážitky z Čarodejnic (btw. to je keltský svátek takže si vzpomeňte i na naše hrdé předky).
P.S : Nechť vás síla prováží moji milovaní.
P.S 2 :......... překlepů a chyb (ani tech hrubých) si nevšímejte
1 Comments:
To jsem já, to jsem já. Ale nikdo nesmí znát mé jméno!
Okomentovat
<< Home