Tak co??

Ano, ano to jsem zase já s dalším kraťoučkým článečkem ( ty zdrobněliny jsou strašné což?). Ptáte se snad o čem se bude dnes psát? Nebojte nebude to žádná z aktuálních událostí posledních upkynulých týdnů. Ani nebudu psát o tom, jak Sagvan Toffi ( či jak se to píše) považuje za svého jediného kamaráda panáka fernetu.
Dnes bych rád psal o našich chybách. Jak je známo někteří z mých čtenářů jsou lidé a já jsem myslím taky tak trochu člověk. Jak je známo, lidé chybují. Někdy jsou to chyby zanedbatelné (třeba jako ve většině standartních školních diktátů) a někdy jsou to chyby závažnější ( nemyslím tím chyby, které by vedli ke zničení planety). Taková jedna malá chyba může započít řetězec neuvěřitelných událostí, dobrých i špatných. To záleží na úhlu pohledu. Nejhoší chyby jsou takové, které nějakým způsobem posunuli náš život jinýám směrem, než jsme zrovna chtěli. Někdy si říkám, co by se stalo, kdybych udělal v určité situaci něco jiného. Kdybych se tak zachoval jinak. Taky vás někdy užírá myšlenka, jak by váš život vypadal, kdyby se v určité zlomové situaci stalo něco jinak?? Já určitě ano. Zvlášť, když má nálada náhle potemní si představuji, jak delám věci, které jsem neudělal. Někdy je to docela zničující. NEjhorší situace nastává, když se mi dokonce zdá, jak sem změnil jedno jediná své rozhodnutí (vetšina našich voleb je pouze o našem rozhodnutí) a všechno bylo fajn, jako v pobřežní hlídce, a pak se člověk najdenou probudí a zjistí, že leží v té samé posteli, ve které usínal a nic není tak, jak by mohlo a mělo být.
Doufám, že nejsem jediný, kdo takle přemýšlí. N2kdy je to zvláštní, když si člověk uvědomí, na co myslí. Někdy je to možná až děsivé a někdy je to víc než krásné. Tak dál dělejte chyby a omylům zdar.
P.S platí všechny předchozí pé-esy