BONUS číslo 2 aneb " A mám to zadarmo"

Dnes jako by se s článečky roztrhl pytel co?? No mám tu ještě jeden další. Řekněme, že na uklidnění nervů. Pokud se vám nelíbila moje předchoží uvaha, nezoufejte. Tohle se líbí i mě.

Kovbojská a indiánská škola

Nedávno jsem se setkal se svými spolužáky ze základní školy, a jak jsme tak vzpomínali a smáli se těm krásným rokům na základní škole, i když některé nebyly až tak krásné. Například, když jsem byl přivázán indiánským náčelníkem Mikulášem a jeho kmenem ke stromu švihadlem a pekl jsme se na slunci celé dvě hodiny. Inu ani dobyvatelé divokého západu to neměli lehké. Ale měl bych se vrátit k tématu.

Jak už jsem říkal, jak jsme tak vzpomínali, nikdo z nás se ani slůvkem nezmínil o našem prvním týdnu ve škole. To se mi zdá nadmíru zajímavé, protože právě od tohoto týdne se může odvíjet celý náš budoucí život. Samozřejmě, že se náš názor na školu v průběhu let může měnit, ale někteří jedinci od svého názoru, že měli raději zůstat ve školce prostě neupustí. Právě proto by měli být učitelé v tomto prvním týdnu na žáky nadmíru hodní. V dalších týdnech by pak měli přitvrdit, aby se žákům že základní školy pak vůbec chtělo. Považte sami, jak by to vypadalo kdyby žáci úmyslně propadali, jen aby mohli zůstat ve svém oblíbeném ústavu.

Horší chvíle pak nastávají v prvním týdnu na střední škole. Člověk opustí své věrné indiánské kamarády a ocitá se uprostřed divokého západu vzdělávání opět sám. Já osobně jsem se doopravdy cítil, jako nejmenovaný zeměměřič. Ty krásné časy, kdy si člověk vybíral své kamarády bez ohledu na to jestli jsou indiáni nebo „cowboys“ jsou už dávno v nenávratnu, a tak si své kamarády vybíráme spíš podle toho, jakou mají pověst v nejbližším salónu a nebo podle toho kolikahlavé stádo dobytka vlastní. Ale samo sebou se najdou i přátelství, která jsou pak stvrzena pokrevním svazkem a vydrží až do konce života.

Pak přijde ještě první týden vysoké školy. Tam už jsou jen samí dospělí lidé. Žádní indiáni a kovbojové. Zodpovědnost je tam asi na prvním místě. I tady je právě ten první týden důležitý. Důležitý v tom, že záleží na tom, jaký si o vás lidé udělají obrázek. Také je důležité pochopit mnoho organizačních záležitostí a dobře si rozvrhnout svůj denní režim.

Po „vejšce“ je pak čas na shledání se starými přáteli a čas na hledání nových pokrevních bratrů a sester a samozřejmě na hledání nějakého menšího ranče na kterém budeme žít a pracovat do doby kdy si nás k sobě vezme sám velký Manitou.Všeobecně by se dalo říct, že první školní týden je ve znamení zmatku, stresu a zcela jistě ve znamení prvního dojmu. Takže přeji příjemné první školní týdny, jak prvňáčkům tak všem ostatním, kteří přijíždí na divoký západ našeho vzdělávacího systému.