On a Ona

„Sakra to je zima,“ zaklel a třásl se zimou. Bylo brzo ráno a slunce se prvními paprsky začalo objevovat na obzoru. Seděl na lavičce v cizím městě a trochu ho bolela hlava. Po chvíli sedl do auta a nastartoval. Zapnul topení a ve zpětném zrcátku sledoval, co se děje za jeho zády. Byl tam klid, jakási malá neopravené budova, ze které zhruba před hodinou vyšel i On. Rukama se střídavě opíral o volant a podpíral si hlavu. Zdálo se, že je ještě trochu opilý z minulé noci. Najednou se za ním otevřeli dveře. Vyšla nějaká dívka. On jí uviděl. Zachvátila Ho panika, zlost, lítost. Zakousl se do svého spodního rtu, sevřel pevně volant a prudce odstartoval. Gumy zapištěly a on se ztratil ve vycházejícím slunci. Dívka za ním chvíli utíkala, ale po pár krocích to vzdala, stála a dívala se jak odjíždí.

„Zdar, už jsme na tebe čekali. Kdes byl?“ On odpověděl neurčitě a potřásl si rukama s několika lidmi u vchodu, které znal. Poté se dali do řeči. „Hele vidíš támdle Tu u toho krajního stolu? Kus co? Dlouho nikoho nemá, takže to bude asi snadnej úlovek, tak do Ní.“ On se jen usmál a pokývl. Natočil si pivo a všichni usedli ke stolu. Hovor ubíhal a slovo průběžně padalo na Dívku, která seděla u vedlejšího stolu. Někdo zavolal: „Pojď si sednout k nám!“ Ona se zvedla a šla ke stolu. Přisedla. Jemu se rozbušilo srdce jenom při pomyšlení, že by jí měl něco říct. Ona přisedla a byli navzájem představeni. „Ahoj, já jsem On“- „Ahoj, já jsem Ona“ Krátce se jí podíval do očí, Ona jemu také. Večer se odvíjel. On jí posílal pohledy přes dno sklenice s pivem a Ona je přijímala. S tím jak se zvyšoval Jeho obsah alkoholu v krvi a Její také, se jejich pohledy stále prodlužovaly. Někdo řekl, že jde na záchod. On řekl, že jde taky. „ Tak co, líbí? Hele, jestli do toho pudeš, tak je to tutovka, rozumíme si? Už je to dost dlouho, co se rozešla s jednim týpkem a od tý doby nikoho nemá. My vás za chvíli necháme, neboj.“ On se jen podíval tomu Druhému do obličeje a nic neřekl. Vrátili se zpět. Bavili se dál a po několika okamžicích opravdu všichni Ostatní odešli. On navrhl, aby se šli s Ostatními. Ona si přisedla blíž, aby zaplnila mezeru po těch, kteří odešli. Rozhovor pokračoval. Oba stále pili. Došlo i na téma jejího předešlého vztahu. Mluvila jen s dlouhými přestávkami a v její tváři byly vidět emoce. Přiblížila se. Pak znovu. Když seděli už úplně těsně vedle sebe a jí se v očích pomalu objevily slzy, dal jí ruku kolem ramen a vyndal z kapsy kapesník. Ona si o něj opřela hlavu a mluvila dál. On poslouchal. Hluk okolní zábavy ustoupil do pozadí. Chytil jí za ruku a Ona jí stiskla. Oba cítili teplo. Ona úlevu a On pohodu. Takhle seděli ještě chvíli a nic neříkali. Náhle se zvedla a táhla Ho někam ze ruku. On šel za ní a vůbec se nebránil. Netušil kam jdou, ale tušil co se asi bude dít. Vyběhli z jedné budovy a vběhli do další, které stála přímo přes prostor, kde byla zaparkovaná auta. V budově nikdo nebyl, i když tam byli připravené spacáky. Ona jeden vzala a vešli do menší místnosti, která vypadala jako umývárna. Zamkla. Pak se zastavila. Místnost osvětlovala série malých oken těsně u stropu, kterými pronikalo světlo lampy. Sedla si na spacák a stáhla Ho sebou. Oba tam seděli a čas se náhle zpomalil, jako už tolikrát předtím. Ve tmě jim téměř zářili oči a On se dotkl její tváře.

Vzbudil se dřív než Ona. Měl na sobě jen triko. Po chvíli si vzpomněl, co se včera dělo. Oblékl se a tiše vyšel ven. „Sakra to je zima,“ zaklel a třásl se zimou.

PS: Tento článek byl napsán na přání a není napsán podle skutečné situace.