Jden den
Zase jeden z těch dnů, které něchápu. Lidé mi dnes říkali, že vypadám unaveně, ale není to tak úplně pravda. Nijak necítím potřebu spánku, či odpočinku. Zmocňuje se mě ale asi nějaká vnítřní unáva, nebo je to možná apatie. Je to, jako když stojíte na nádraží a kolem vás je spousta lidí,kteří si povídají, ale jak mluví jeden přes druhého, tak nerozumíte nikomu. Je to, jako tam stát s těmi všemi lidmi, ale zároveň sám. Asi něco takového se mi poslední dobou děje v hlavě.
Někdy je lepší si svět jenom představovat a nevnímat ho, ale když si představujete svůj vlastní svět, tak vás v lepším případě všichni mají za blázna, a nebo vás v tom horším zavřou do blázince. Postupem času jsem se naučil moc se nemotat do mezilidských vztahů, jako jsou hádky, pranice, nebo spory o moc ( může to být jakákoliv moc). Řídil jsem se pravidlem, že kdo skloní hlavu a zařadí se, většinou přežije. Postupem času jsem si začal libovat v pozici, jakéhosi pozorovatele lidských vztahů. O tom, co jsem vypozoroval jsem také často psal. Odtud také pramení "citově a vztahově dokumentární" zaměření tohoto blogu. Musím říct, že když jste sticha, nasloucháte, moc nemluvíte a soustředíte se, dozvíte se o lidech kolem sebe mnohem víc, než když by jste s nimy celý den mluvili. Každý člověk vám totiž o sobě řekne, jenom to, co chce, ale mnohem víc vám může říct jeho chování. Ale to jsem vám vůbec neměl říkat.
Spíš jsem chtěl mluvit o tom, že ikdyž se vám tato pozice nějakou dobu líbí, časem, chtěnechtě, jí musíte opustit, protože úkolem pozorovatele je být nenápadný, a když jste nenápadní, málokdo si vás všimne, a když chcete , aby si vás někdo někdy všiml ( a to chce jednou za čas každý) musíte svou roli zanechat minulosti a musíte se přeměnit v neohroženého lovce, který už viděl dost, ale zatím nic moc neulovil( odpusťte to nepříliš povedené přirovnání).
Tento článek bych rád ukončil po myslivecku, tekže tedy LOVU ZDAR a to je konec.
PS: Still watching you.
PS2: Forma jakou jsem tento článek napsal je poněkud surová, ale věřím, že obsah je ryzí.
Někdy je lepší si svět jenom představovat a nevnímat ho, ale když si představujete svůj vlastní svět, tak vás v lepším případě všichni mají za blázna, a nebo vás v tom horším zavřou do blázince. Postupem času jsem se naučil moc se nemotat do mezilidských vztahů, jako jsou hádky, pranice, nebo spory o moc ( může to být jakákoliv moc). Řídil jsem se pravidlem, že kdo skloní hlavu a zařadí se, většinou přežije. Postupem času jsem si začal libovat v pozici, jakéhosi pozorovatele lidských vztahů. O tom, co jsem vypozoroval jsem také často psal. Odtud také pramení "citově a vztahově dokumentární" zaměření tohoto blogu. Musím říct, že když jste sticha, nasloucháte, moc nemluvíte a soustředíte se, dozvíte se o lidech kolem sebe mnohem víc, než když by jste s nimy celý den mluvili. Každý člověk vám totiž o sobě řekne, jenom to, co chce, ale mnohem víc vám může říct jeho chování. Ale to jsem vám vůbec neměl říkat.
Spíš jsem chtěl mluvit o tom, že ikdyž se vám tato pozice nějakou dobu líbí, časem, chtěnechtě, jí musíte opustit, protože úkolem pozorovatele je být nenápadný, a když jste nenápadní, málokdo si vás všimne, a když chcete , aby si vás někdo někdy všiml ( a to chce jednou za čas každý) musíte svou roli zanechat minulosti a musíte se přeměnit v neohroženého lovce, který už viděl dost, ale zatím nic moc neulovil( odpusťte to nepříliš povedené přirovnání).
Tento článek bych rád ukončil po myslivecku, tekže tedy LOVU ZDAR a to je konec.
PS: Still watching you.
PS2: Forma jakou jsem tento článek napsal je poněkud surová, ale věřím, že obsah je ryzí.
posted by BrokenAngel at 8:18 odp.
3 Comments:
Moc pěkné, je pravda, že zatim jsi dost pozoroval a je čas na nějaký ten "hunt" :)
A článek mi dost připomněl jedno videjko (tedy hlavně ta myšlenka toho nádraží). A to videjko je videoklip skupiny Linkin Park a klip Numb
jo...hunt...no jak se to říká? nedáš dostaneš?
Čili jestli tomu dobře rozumím, tak pokud si to převedeme v naši věc, tak.... nechytíš, budeš chycen
K čemu pak hunt, když můžete být stejně tak dobře chyceni?
ale i k tomu "být chycen" musíš něco udělat, mít určitou iniciativu.. tedy alespoň myslím, protože se mi to ještě nikdy nestalo :)
Okomentovat
<< Home