Ten zvláštní večer

N2kdy dokáže jediná noc zanechat na člověku silný dojem. Někdy taky dokáže na člověku jediná osoba zanechat silný dojem. Svět je prostě plný silných dojmů, stačí je jen najít. Já jsem takové dva silné dojmy našel v jednom večeru.
Nikdy jsem nebyl fanda akcí, na kterých se má sejít více neznámých lidí. Důvod je jednoduchý. Nemám prostě rád takové to napětí, které je ve vzduchu, když se lidé mezi sebou na nějaké akci neznají. Tentokrát to ale bylo jiné. Sešli jsme se, jako vždy v běžném složení, až na dvě vyjímky. NErad bych zabíhal do přesných situací, protože to není smyslem tohoto blogu, ale jeden mů kamarád s sebou přivedl jednu svojí kamarádku ( KK- kamarádova kamarádka). Většinou se nesnažim dát na první dojem, ale v té situaci, když se KK objevila mezi dveřmi ( pro příznivce pseudočeštiny dveřmami) se tomu prostě nedalo zabránit. Už od pohledu se KK zdála být silnou osobností s pevným vlastním názorem a IQ větším než 150 hlídačů na parkovišti. V průběhu večera se můj první dojem také potvrdil. Tou další vyjímkou byl přítel jedné kamarádky, tedy pro nás pracovně PJK ( Přítel Jedné Kamarádky). Odpohledu fajn chlapík tenhle PJK, jen škoda, že nebylo moc času se s ním podrobně seznámit. Snad někdy jindy.
Jak večer ubíhal a venku se dělala zima, pomalu jsme se přesunuli do utrob mého doupěte s nadsázkou také nazývaného, jako Chalupa. Tam jsme zapálili pár svíček ( opravdu byly jen dvě) a diskutovali. Tedy oni diskutovali. Mě zaujaly ty dvě svíčky. Kolem mě se linul nějaký hovor plný emocí, ale já se soustředil jen na ta dvě jasná světla v jinak zcela tmavé místnosti. Ne, že bych nikdy předtím svíčky neviděl, lae ten večer mi to přišlo prostě jiné. Jak jsem se tak soustředil na ta dvě světla, nijak moc jsem nesledoval téma rozhovoru, který poletoval kole. Jen občas jsme utrousil nějakou bezděčnou poznámku, abych nevypadal jako úplný mrzout s nezájmem o své hosty. Jak jsem hypnotizoval ty svíčky zmocnil se mě takový podivný pocit, který jsem neměl, ani nepamatuji. Byl to takový ten přenádherný pocit tepla, jako když vás někdo pomalu hladá ve vlasech. Nevím, jak sem ě tento povit dokázal zmocnit, ale to bylo to jediné, co jsem v ten moment cítil. Pak došlo na loučení a spánek.
No a to je vše. Jestli si myslíte, že tento článek není tipický pro tento blog, tak máte pravdu. Byl jsem požádán, abych ho sepsal. Také je tento článek poněkud roztěkaný a možná torchu nesoustředěny, pokud ovšem lze něco takového říct o článku. Jediné poselství je, že se nesmíte bát poznávat nové lidi, jako já a užívat si párty naplno a ne sledovat ňáký pitomý svíčky.

PS: Omlouvám se za vulgární konec
PS2: Díky za hezký večer
PS3: Omlouvám se za formu a obsah tohoto článku...........dále se budeme věnovat zase nějákým společenským tématům. ( až na mě zase vleze inspirace, nebo něco jinýho co takle po lidech jako sem já leze) Dobrou chuť pokud jdete spát a dobrou noc pokud právě obědváte.